Vysoká výhřevnost paliv prodlužuje dobu, po kterou se nemusíte starat o kotel či kamna. Která paliva vám zajistí teploučký domov s minimální námahou? A která se finančně nejvíce vyplatí? Přinášíme srovnání nejčastěji používaných paliv pro domácí topení a praktické tipy pro jejich využití.
Co udává výhřevnost?
Výhřevnost paliva ukazuje, kolik tepla se uvolní úplným spálením jedné jednotky paliva (obvykle 1 kg nebo m3). V praxi vám informace o výhřevnosti pomáhá odhadnout, kolik paliva budete potřebovat k vytopení domácnosti.
Na konečnou efektivitu však nemá vliv pouze typ paliva, ale i jeho kvalita, původ a vlhkost. Například u dřeva je zásadní, aby bylo dobře vysušené, protože čerstvé dřevo obsahuje až 50 % vody, což výrazně snižuje jeho výhřevnost a zvyšuje jeho spotřebu.
Jak se počítá výhřevnost?
Jednotky výhřevnosti jsou důležité pro porovnání efektivity různých paliv. Výhřevnost paliva se uvádí v různých jednotkách, ale pro snadné srovnání se nejčastěji udává v kWh/kg.
Fungování této jednotky si můžeme představit na příkladu: pokud má palivo výhřevnost 10 kWh/kg, znamená to, že spálením 1 kg takového paliva získáte výkon 10 kW, když 2 kg, tak získáte výkon 20 kW a tak dále. Čím vyšší je číslo, tím více tepla dostanete při menší spotřebě paliva.
Typy paliv
“Palivo” je všeobecné označení pro chemické látky, které mají schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci spalování. Existuje mnoho druhů paliv, včetně specifických skupin jako jsou pohonné hmoty nebo výbušniny. V základu se ale paliva dělí zejména podle skupenství – na plynná, kapalná a pevná.
| Skupenství | Příklady paliv |
| Plynná paliva | vodík, zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn, LPG |
| Kapalná paliva | benzín, motorová nafta, petrolej, alkohol |
| Pevná paliva | černé a hnědé uhlí, koks, pelety, dřevo |
Které z paliv má největší výhřevnost?
Pro vytápění domácnosti jsou relevantní dvě skupiny paliv: plynná a tuhá, přičemž mezi tuhá paliva patří zejména dřevo a uhlí. Zatímco topení uhlím je na ústupu kvůli vysoké produkci emisí a rostoucím cenám, dřevo se díky své dostupnosti a ekologickému profilu stává stále populárnější volbou. V současné době je tradiční topení dřevem nejlevnější možností vytápění.
Plyn má ve srovnání s tuhými palivy vyšší energetickou hodnotu. To znamená, že při spalování uvolní větší množství energie, takže ho spotřebujete méně. Vysoká výhřevnost plynu umožňuje rychlé a ekologické spalování, při němž se do vzduchu dostane jen minimum škodlivých zplodin. Plynové kotle jsou navíc nejjednodušší na obsluhu a umožňují pohodlnou regulaci teploty, proto jsou i přes vyšší náklady nejpopulárnější volbou.
Výhřevnost palivového dřeva
U dřeva je základním parametrem jeho vlhkost – čím je dřevo sušší, tím vyšší má výhřevnost. Správně uskladněné dřevo přijde za rok o asi 20 % své vlhkosti, proto se doporučuje nechat palivové dřevo proschnout alespoň dva roky.
Tím se nejen zvyšuje jeho výhřevnost, ale také snížíte škodlivý vliv dřeva na váš kotel. U různých dřevin je výhřevnost z 1 kg zhruba stejná, rozdíl je však v objemu spalovaného dřeva. Přinášíme vám proto srovnání jednotlivých druhů palivového dřeva:
-
Smrk
Smrk má dobrou výhřevnost, dosahující až 4,4 kWh/kg. Výhodou je poměrně krátká doba schnutí, asi jeden rok, navíc se z něj dobře vyrábí třísky na podpal. Smrkové dřevo kvůli vysokému obsahu pryskyřice hodně praská.
-
Borovice
Borovice nepatří ke dřevinám vhodným na topení. Ačkoliv dobře hoří, při jejím spalování vzniká velké množství mastných sazí, které zanáší kotel či komín. Výhřevnost borovice je srovnatelná se smrkem, dosahuje hodnoty 4,4 kWh/kg, a podobná je i doba schnutí, která se pohybuje okolo jednoho roku.
-
Modřín
Modřín je křehké dřevo s vysokou výhřevností 4,4 kWh/kg. Oproti smrku uvolňuje o trochu více sazí. Modřínové dřevo nechte schnout na dobře větraném místě po dobu asi jednoho roku.
-
Dub
Dub nabízí výhřevnost 4,2 kWh/kg a dlouhou dobu hoření. Oproti smrkovému dřevu má sice nižší výhřevnost, zato vyšší hustotu. To znamená, že při topení smrkem dosáhnete méně tepla, než kdyby byl kotel naplněný dubovým dřívím. Dub schne více než dva roky.
-
Bříza
Bříza poskytuje vysokou výhřevnost, až 4,3 kWh/kg. Březové dříví schne asi jeden rok, ale kůra hoří i mokrá. Dřevo z břízy nepraská, ale je dost náchylné k hnilobě a vlhnutí.
-
Buk
Buk má vynikající výhřevnost 4,2 kWh/kg a dlouhou dobu hoření. Bukové dřevo je ideální pro topení v krbu, avšak na jeho vyschnutí si počkáte asi dva roky, přičemž může snadno podlehnout hnilobě.
-
Habr
Habr je bezkonkurenční topicí dřevo s výhřevností 4,2 kWh/kg a vysokou hustotou, které však odrazuje vysokou cenou. Schne asi dva roky.
-
Topol
Topolové dřevo disponuje nižší výhřevností, asi 4,2 kWh/kg. Schne asi jeden rok, dobře se štípe, ale velmi rychle hoří.
Jaké dřevo na topení tedy zvolit?
Každý typ dřeva má své silné a slabé stránky. Pro dosažení maximální efektivity a snížení škodlivých účinků na kotel a komín je nejlepší kombinovat různé druhy dřeva. Na roztápění použijte měkké dřevo, jako je smrk nebo borovice, a na dlouhé hoření tvrdé dřevo, například dub, buk nebo habr. Tím zajistíte rovnoměrné a dlouhotrvající teplo.
Výhřevnost pelet
Pelety jsou stejně jako dřevo ekologické palivo s neutrální uhlíkovou stopou. Dělí se na tři kategorie kvality, které se výrazně liší jak výhřevností, tak cenou. Nejkvalitnější pelety, vhodné do domácnosti, nesou označení A1. Neobsahují kůru a dosahují výhřevnosti kolem 4,72 kWh/kg.
Pelety kategorie A2 lze používat ve větších kotlích, oproti předchozí kategorii však obsahují i kůru, která může kotel poškodit. Pelety s označením B se využívají jen v uhelných elektrárnách jako příměs do uhlí, aby zvýšily ekologičnost výroby elektrické energie.
Výhřevnost uhlí
Hlavní důvod pro využívání uhlí je jeho vysoká výhřevnost a výhodná pořizovací cena, která však postupně roste. Uhlí sice není tak pestrou kategorií jako biomasa, ale ani výhřevnost uhlí není vždy stejná. Liší se zejména podle oblasti, kde se těží. Zásadní rozdíl je také mezi černým uhlím, které dosahuje výhřevnosti 5,83 až 8,61 kWh/kg a hnědým uhlím, jehož výhřevnost se pohybuje mezi 2,78 a 5,28 kWh/kg.
Zdroje: Estav.cz, OPOP.cz, Ušetřeno.cz
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.